Záměr projektu Obhajoba pastelky

1. Obhájit pastelku jako výtvarné médium

„Výtvarná technika není podstatná, důležité je, co s ní umělec dokáže vytvořit.“

Již od roku 2004 Marie Brožová prostřednictvím svých veřejných kreslení úspěšně vyvracela předsudek, že jsou pastelky pouhá hračka pro děti, se kterou se nedá vytvořit umělecké dílo. S tímto předsudkem bojovala už na výtvarné škole a provázel ji na každém kroku její umělecké kariéry. Zjistila, že stejné předsudky vládnou dokonce i na základních školách.

Na výstavách Marie Brožové návštěvníci nechtěli věřit, že k vytvoření svých obrazů použila obyčejné pastelky. Proto se rozhodla, že bude kreslit na veřejnosti pracné detailní obrazy na největší formát papíru A0, aby bylo vidět, že opravdu žádnou jinou techniku nepoužívá. Dvacet let zvala kolemjdoucí do svého otevřeného ateliéru a ochotně jim odpovídala na všechny zvídavé dotazy.

Marie Brožová za svou tvorbu získala několik mezinárodních ocenění, ovlivnila velké množství učitelů, kteří svůj vztah k pastelkám přehodnotili a děti, ovlivněné její technikou, začaly vyhrávat výtvarné soutěže s obrázky nakreslenými pastelkami, což by dříve bylo nemyslitelné. Z dětí, které kdysi se zájmem pozorovaly, jak pastelkové obrazy vznikají, se často stali profesionální výtvarníci, učitelé nebo rodiče, které své vlastní děti vedou ke kreslení.

2. Navrátit do výtvarného umění kvality jako je krása, barva a harmonie.

„Jedině umění, které je srozumitelné, může k lidem promluvit.“

Výtvarné umění se vzdálilo chápání většiny obyčejných lidí. Vytratily se z něj kvality jako je krása, barva a harmonie. Na drahých dílech často není patrná žádná řemeslná dovednost a lidé mají pocit, že by něco takového dovedli udělat sami. Marie Brožová svou tvorbou a vstřícnou prezentací vyšla na půl cesty vstříc i lidem, kteří by do galerie dobrovolně nikdy nevkročili, protože si myslí, že umění nerozumí. Vnímání krásy a umění je to, co dělá člověka člověkem. Marie Brožová je přesvědčena, že základním poselstvím umění je člověka povznášet a ne ho utvrzovat ve všudypřítomné skepsi.

3. Navrátit umění do centra společenského života

„Obchodní centra jsou ušitá na míru potřeb dnešní doby. Jejich forma je daná, ale jejich obsah se dá ovlivnit.“

Bylo by jistě krásné, kdyby umění mohlo stát někde na podstavci v galerii a lidé by za ním vážili dalekou cestu. Na to však v dnešní rychlé době lidem nezbývá dost sil. Potřeby těla se nedají zanedbávat tak snadno jako potřeby duše, a tak všichni chodíme tam, kam chodit musíme – do nákupních center.

Umění až do naší postmoderní doby vždy stálo v centru lidského života, pokud by se chtělo do tohoto pomyslného centra navrátit, představují obchodní centra nejlepší příležitost jak oslovit široké spektrum lidí. Marie Brožová v obchodních centrech uspořádala mnoho výstav i otevřených ateliérů a měla pocit, že právě zde bylo její působení nejvíce zapotřebí.

4. Příznivě ovlivňovat mladou generaci

„Děti přirozeně přijímají všechno, co se jim nabízí“

Pastelky jsou pro děti tím nejpřirozenějším médiem k sebevyjádření. Když vidí umělce při práci s pastelkami, které samy používají, získají motivaci a v jejich výtvarném projevu to často znamená kvantový skok. Tvůrčí činnost je daleko větší zábava, než když jim život protéká sociálními sítěmi, takže ani nemají důvod zapojit vlastní fantazii. Kreativita je přitom v dnešní době velmi ceněnou kvalitou.

Ve spolupráci se Střediskem ekologické výchovy Lesů hl. m. Prahy se podařilo uspořádat několik ročníků tvůrčích dílen, které spojovaly umělecký i vědecký pohled na přírodu a rozvíjely u dětí všestrannou vnímavost a praktickou dovednost. Tvůrčí dílny pokaždé probíhaly také u příležitosti kreslení v ZOO Liberec.

5. Oživit v lidech tvořivost a fantazii

„Když si vezmete pastelku do ruky, vrátíte se jako mávnutím kouzelného proutku do dětství. Otevřou se vám cesty do krajiny fantazie, která nemá žádné hranice ani omezení.“

Pastelková technika inspiruje i dospělé. Každý člověk je tvůrčí bytost a když chce něco vyjádřit, nepotřebuje drahé barvy ani ateliér – jsou tu po ruce pastelky, praktická technika, od které se dá kdykoli odejít a navíc člověk sám sebe ani své okolí neušpiní. Marie Brožová návštěvníkům svých otevřených ateliérů prozrazovala tajemství této snadno dostupné techniky, která má obrovské možnosti a navíc s ní obvykle nebývají spojená žádná traumata. S pastelkami si prostě člověk hraje, je snadné odložit dospělou kritickou mysl a objevit díky nim dávno zapomenutá dvířka do krajiny fantazie. Pastelková technika také spojuje generace. Marie Brožová inspirovala velké množství seniorů, kteří tuto techniku předávají svým vnoučatům.

6. Ilustrovaná beletrie i pro dospělé

„Kniha je branou do světa fantazie.“

Zvykli jsme si, že beletrie pro dospělé vychází v co nejúspornějším vydání, bez ilustrací, často s nekvalitní vazbou. Marie Brožová založila vlastní nakladatelství OBHAJOBA PASTELKY s.r.o., aby mohla vydávat kvalitní knihy plné ilustrací, které budou přinášet medicínu pro oči i pro duši. Právě dospělí tuto medicínu potřebují nejvíc. Proč by krása měla patřit jenom dětem?

První kniha Duše stromů vyšla v roce 2008 a patří mezi čtenáři knih Marie Brožové mezi nejoblíbenější (dotisky 2012, 2020). Podobnou formu měl druhý knižní titul Duše kamenů, 2010.

Následovaly velmi odlišné, jak formou tak obsahově, Zakleté víly (2014), kde se Marie Brožová zabývá tématem ženské sexuality a tvořivosti.

Další kniha, která dozrávala dlouhou dobu a vyšla až v roce 2020. Čajový dekameron přináší trochu jiný úhel pohledu na lidský život, který zprostředkovávají tajemné „duše čajů“.

Zatoulaní andělé (2021) se zabývají tématem nakolik může člověk ovlivňovat svůj osobní životní příběh a co už je „vyšší řízení“ osudu.

7. Navrátit českou kulturu do centra Prahy

„Je smutné, když turistům podesáté za sebou vysvětlujete, že trdelník není typicky česká pochoutka a pražské suvenýry se vyrábějí v Číně.“

Marie Brožová jako jediný z českých tvůrců otevřela autorskou Galerii Pastelka v samém centru Prahy, kam se vracejí lidé ze všech koutů světa, kdykoli mají cestu do Prahy a díky Galerii Pastelka znovu objevují kouzlo staré Prahy na nově zrekonstruovaných místech – jako je pasáž Richtrova domu spojující Malé náměstí a Michalskou ulici.

Od roku 2009 mají tak možnost nejen příznivci její tvorby vracet se na trvalé místo, ale i samotnou výtvarici těší, že její tvorba je opravdu srozumitelná nejen pro všechny věkové kategorie, ale napříč všemi národnostmi.