Divoženka

„Příroda nikdy nelže.“ C. G. Jung

Tak jako jsou na světě kočky domácí a kočky divoké, jsou ženy, které hrdě nosí šněrovačku společenských konvencí, a divoženky, které jsou nespoutané jako příroda sama. Divoká žena nemusí nutně „běhat s vlky“, ale zůstává v kontaktu se svou vnitřní pravdou. Právě takovou ženou je Marie Brožová.

Divoženka je sama sebou, nenechá se ovládat názory ostatních a nedělá to, co se od ní očekává. Vyvíjí vlastní iniciativu a je v každém aspektu svého života kreativní. A co se jí vyčítá nejvíc? Nikdy nečeká na svolení ani na požehnání od mužských autorit. Nejvyšší autoritou je pro ni její vlastní intuice.

Archetyp divoženky neděsí jen muže. I mnoho žen ho vnímá jako ohrožení nepsaných pravidel, kterými něžné pohlaví od nepaměti muže ovládá. Divoženka nás spojuje s prapůvodní silou ženy, se skutečným potenciálem, který často zůstává na vedlejší koleji.

Marie Brožová se archetypem divoženky zabývá ve svém každodenním životě i ve své tvorbě. Žije v přírodě a je pro ni důležité prožívat proměny jejích cyklů, ať již při péči o přírodní zahradu, sbírání bylin nebo chození naboso. Blízké jsou jí keltské inspirace, které zpracovala v cyklu Keltský rok.

Ženské energii zasvětila knihu Zakleté víly – intimní zpověď, jak úzce souvisí láska, vášeň a kreativita. Deník měsíční magie je určen pro všechny ženy, které v sobě chtějí posílit svou ženskou energii prostřednictvím svého menstruačního cyklu. Téma Lilith a odmítaných darů divoženky výtvarně zpracovala v projektu astrobrožur Dvanáct tváří Černé Luny.