Prázdninové putování za Duší českých řek - Bohyně hojnosti Dyje

Prázdninové putování za duší českých řek: Bohyně hojnosti Dyje

Vítám vás u čtvrtého dílu našeho prázdninového putování. Dnes vás zavedu na místa vzdálená od shonu všedních dní, kde můžete bez výčitek zpomalit. Stačí jen nechat čas volně plynout s říčním proudem. Posaďte se na kámen u břehu, vychutnejte si sklenku jiskřivého moravského vína a dívejte se, jak se starosti rozpouštějí v zrcadle vodní hladiny.

Tam, kde se skalnaté kaňony potkávají se sluncem zalitými vinicemi a starobylá města sní svůj sen o velkolepé historii, potkáte lidi se zlatým srdcem. Pohádkový kraj kolem řeky Dyje je proslulý svou moravskou pohostinností. I pouhých pár dní v tomhle bezstarostném ovzduší osvěží člověka na těle i na duši.

Jak jsme na svatební cestě objevili Dyji

Dobře si vzpomínám, jak jsme Dyji poprvé objevili. Bylo to na naší jedinečné svatební cestě v horkém létě roku 2000. Ve staré škodovce bez klimatizace jsme se vydali na pouť kolem hranic České republiky a s velkou slávou dorazili na jižní Moravu. Den byl pro nás tehdy krátký a tolik jsme toho chtěli stihnout!

Vzpomínám si, jak jsem někde u Mikulova vlítla do venkovského obchodu pro pár rohlíků na cestu. Prodavač za pultem mi s naprostým klidem oznámil, že čerstvé pečivo ještě nedorazilo: „Když je přivezóóó, tak budóóó. A když je nepřivezóóó, tak nebudóóó.“ V tu chvíli jsem konečně pochopila, že tady se nespěchá. Osud nás pak za toto zpomalení odměnil zážitky, které se prostě nedají naplánovat.

Pozvání do štědrého kraje

Když v roce 2013 přišlo pozvání ze Znojma, abych s Obhajobou pastelky navštívila Slavnosti Harmonie, s nadšením jsem ho přijala. Díky pořadatelům jsme se směli podívat na nepřístupná místa Národního parku Podyjí a poprvé jsem měla možnost zažít tajuplnou atmosféru vinných sklípků vyhloubených do pískovcové skály, což pro mě byla fascinující inspirace i pro další obrazy.

Dyji jsem ve Znojmě zpodobnila jako dobromyslnou bohyni hojnosti, obklopenou spoustou památek i přírodních krás. V první řadě jsem se ale snažila zachytit pohodu tohoto kraje, kde i v té nejprostší venkovské hospůdce dostanete na stůl to nejlahodnější víno. Čas tu plyne pomalu a sluneční svit stéká na krajinu z oblohy jako med z medových pláství.

Tajemství ukrytá v detailech obrazu

• Tajemné meandry: Bohyni hojnosti jsem usadila do jedné ze zátočin meandrující řeky lemované vrbami, kde se zpomaluje čas a můžete tu zahlédnout ledňáčka nebo mloka.
• Vranov nad Dyjí: V levém horním rohu obrazu spatříte barokní perlu vranovského zámku, dominantu krajiny na mohutné skále. Ze zámeckých teras se otevírá velkolepý pohled do hlubokého říčního údolí a na Vranovskou přehradu.
• Znojemská rotunda sv. Kateřiny: Slavná rotunda původního znojemského hradu ukrývá nástěnné malby z počátku 12. století, které zachycují celou dynastii přemyslovských panovníků.
• Znojemské okurky: Okurky na Znojemsku začali pěstovat mniši už v 16. století. Ideální mikroklima podél řeky Dyje jim dodává jedinečnou chuť a křehkost. Ve 20. století místní konzervárny produkovaly až 15 000 tun okurek ročně. Při Slavnostech okurek u rotundy sv. Kateřiny můžete ochutnat nejlepší rychlokvašky. Věděli jste, že typický znojemský nálev obsahuje kromě kopru, křenu a cibule také bobkový list, listy vinné révy nebo višně pro speciální křupavost?
• Ještěrka zelená na vinicích: Setkání se vzácnou ještěrkou (Lacerta viridis) patří mezi mimořádné zážitky z Národního parku Podyjí. My jsme je potkali na věhlasné viniční trati Šobes. Na obraze jich najdete hned šest. Jedna z nich zdobí i etikety vína Znovínu Znojmo jako symbol ekologicky šetrného přístupu, kdy se réva pěstuje s tou největší ohleduplností k přírodě.
• Vinné sklípky: Hned nad zátiším s dobrotami vpravo uvidíte dveře do vinného sklípku. Reprezentuje proslulé sklepní uličky, jako je Šatov nebo Nový Šaldorf, s rozsáhlými labyrinty chodeb.
• Havranické vřesoviště u Popic: Na koleni bohyně najdeme symbolické zobrazení vzácného místa, kde můžeme spatřit dravou kudlanku nábožnou nebo jedovatého pavoučka stepníka
• Pohádková Pálava: Tam, kde se z rovinaté krajiny k nebi zvedají bělostné vápencové skály, začíná pohádka jménem Pálava. Ze zříceniny Děviček se otevírají nádherné výhledy na třpytivou hladinu „moravského moře“ Novomlýnských nádrží.

Umění užívat si života tady a teď

Již moudrý Homér věděl, že k lidskému štěstí a pohodě stačí jen plný stůl, víno a přátelé. Za tímhle štěstím nemusíme jezdit nikam do tramtárie. V úrodném kraji kolem Dyje jsou všude otevřené dveře. Jihomoravská pohostinnost a umění žít v přítomném čase – často označované jako moravské „joie de vivre“ – jsou hluboce zakořeněné v místní kultuře.

Hody, fašanky a cimbálovka tu nezní jenom pro turisty, folklór tu pořád žije. Vinné sklípky neslouží jen ke skladování vína, ale jsou také místem setkávání. Host je okamžitě zván dál, dostává koštovačku a smí ochutnat to nejlepší víno přímo ze sudů. Společenské rozdíly jdou stranou – žádné „pane doktore“ a „pane inženýre“, ale „Lojzo nebo Pepíku, pojď si sednout na pohárek. Dáš si láblík se škvarkovou pomazánkou, nebo radši uzené?“

Čas zde plyne jinak. Neřeší se, co bude zítra, ale jaký je krásný, teplý letní večer, jak slunce zapadá nad Pálavou nebo jak se podařil ročník vína. Práce na vinici učí trpělivosti. Místní vědí, že přírodu nelze uspěchat. Snad proto nikam nespěchají a rádi se podělí o plody své práce – ať už jde o víno, nebo sladké meruňky z vlastní zahrady.

Kde duše vína zraje na vinicích

Toskánský astronom Galileo Galilei prohlásil, že víno je tekutá sluneční záře, a já si hned vzpomněla na Mikulov. V klikatých uličkách podzámčí můžeme vnímat hřejivý dotek jižního slunce na tváři a s večerem posedět u sklenky místního vína. Mikulovská vinařská podoblast nabízí skvělé podmínky pro vyzrávání hroznů. Místní specialitou je Ryzlink vlašský, kterému vápencové podloží dodává nezaměnitelnou mineralitu. Aromatická odrůda Pálava vznikla křížením Tramínu červeného a Mülleru Thurgau a vyznačuje se kořenitostí, vůní po tropickém ovoci a čajových růžích. Oblíbené jsou i odrůdy Rulandské bílé a Rulandské šedé, které jsou skvělé k archivaci.

Další úchvatnou zastávkou na řece je Znojmo – starobylé město usazené na skalnatém ostrohu nad řekou, s tajuplnými zákoutími, románskou rotundou i tajemným podzemím. Večer na zahrádce vináren můžete ochutnat místní pověstná vína a sledovat, jak slunce barví historické hradby dozlatova. Čas tu plyne přesně tak pomalu, jak si zrovna přejete. Znojemská vinařská podoblast je chladnější, s výrazným střídáním denních a nočních teplot. Díky tomu si zdejší vína udržují svěží kyselinku. Králem místních vín je Veltlínské zelené s kořenitou chutí s tóny lipového květu či mandlí. K absolutní špičce patří i znojemský Sauvignon s intenzivní aromatikou s tóny černého rybízu, kopřivy nebo broskve. Tradiční znojemskou odrůdou je i Müller Thurgau, který nabízí svěží, muškátové a příjemné mladé víno.

Tak na zdraví a myslete na to, že staré perské přísloví praví: „Nepijeme proto, abychom upadli, ale proto, abychom se povznesli.“

Moje nejoblíbenější místo na Dyji

Jestli jsem měla někdy pocit, že jsem přišla do ráje, bylo to v Lednicko-valtickém areálu. Zámecká Dyje, ve které se na všech fotkách zrcadlí zámek Lednice, je magickou vodní cestou, kde se divoká lužní příroda snoubí s romantickou péčí lidských rukou. Ve stínu hlubokých lužních lesů, kde se koruny stromů sklánějí těsně nad hladinu, se dá na lodičce kličkovat mezi lekníny.

Jakmile vplujete přímo do anglického parku zámku v Lednici, otevře se před vámi pohled na majestátní minaret vystupující z korun stromů, odkud je vidět až na Pálavu a „moravské moře“. Dodnes si vzpomínám na piknik v lučním zákoutí, odkud jsme s manželem pozorovali lodičky plné turistů, zatímco kolem nás proletěl drahokam v podobě ledňáčka.

Přineste si kapku Dyje k sobě domů

Obraz duše řeky Dyje si v naší galerii pastelka kupují lidé z celého světa, kteří nikdy o řece Dyji neslyšeli. Je pro ně symbolem krásy přítomného okamžiku, kvůli kterému je člověk rád na světě. Pokud chcete, aby tato energie radosti ze života provázela i vás, podívejte se na reprodukce mého obrazu přímo zde v e-shopu. I malá pohlednice v kuchyni vám připomene, že každé jídlo je malý svátek. A pokud sami rádi kreslíte, určitě by se vám líbil sešit kreativních omalovánek České řeky. V něm můžete uplatnit svou vlastní fantazii a vložit do obrazů své vlastní vidění světa. Tento obraz inspiroval i  Mandalu s omalovánkou Bohatství . Není třeba dodávat, že Bohyně hojnosti patří k nejobíbenějším blahopřáním v naší nabídce, ať už jako přání ke svatbě i životnímu jubileu.

Pošlete radost ze života dál!

V příštím díle našeho putování vás vezmu za další českou řekou. Kam to bude? Nechte se překvapit!

Vaše MAB